Orthosomnie jako novodobá posedlost spánkem

Orthosomnie je označení pro obsesivní snahu o dosažení ideálního spánku, která je řízena daty ze zařízení sledujících spánek.

Protože se jedná o relativně nový termín popisující vznikající trend, neexistuje zatím jednotná definice ani přesný seznam příznaků. Tento stav může zahrnovat například samodiagnostiku poruch spánku na základě dat z trackeru. Zároveň může jít o přehnané zaměření na zlepšování hodnot v aplikaci místo skutečné kvality spánku. Například lidé v původních studiích zůstávali v posteli déle, aby si zlepšili výsledky, i když už nespali.

Ačkoli je výzkum orthosomnie zatím omezený, její pochopení může být užitečné pro všechny, kdo používají technologie ke sledování spánku. Níže se podíváme na přesnost těchto zařízení, možné příznaky orthosomnie i způsoby, jak jí předcházet nebo ji zvládat.

Insomnie je běžná porucha spánku, která se projevuje především obtížemi s usínáním nebo udržením spánku. Oproti tomu orthosomnie není oficiální diagnóza, ale označuje tendenci přikládat nepřiměřený význam datům ze zařízení pro sledování spánku.

Orthosomnie se může vyskytovat současně s insomnií nebo jinými poruchami spánku. Může je také zhoršovat a přetrvávat i poté, co se původní porucha podaří léčit.

Fitness náramky a chytré hodinky jsou stále populárnější a některé z nich poskytují i informace o spánku. Tato zařízení využívají algoritmy k analýze nasbíraných dat. Postupně se zdokonalují a dnes často nabízejí informace o celkové délce spánku, jednotlivých spánkových fázích, tzv. spánkovém skóre nebo například o dýchání a srdeční frekvenci během noci.

Navzdory jejich popularitě však existují pochybnosti o přesnosti těchto dat. Spánkové trackery nepodléhají regulaci a výzkumy ukazují, že některé metriky nemusí být interpretovány správně.

Lidé s orthosomnií se nadměrně soustředí na data ze svých zařízení a usilují o dokonalý spánek. Podle odborníků to může kvalitu spánku zhoršovat z několika důvodů.

Jedním z nich je přehnaná důvěra v nepřesná data. Lidé mohou přeceňovat spolehlivost trackerů a špatně vyhodnocovat, jak ve skutečnosti spí. Dalším problémem je nastavování nevhodných cílů. Orthosomnie může vést k návykům, které zlepšují čísla v aplikaci, ale ne skutečný spánek. Typickým příkladem je prodlužování času stráveného v posteli bez skutečného spánku.

Může se také objevit nedůvěra vůči odborným vyšetřením. Pokud člověk spoléhá výhradně na svůj tracker, může zpochybňovat výsledky spánkových studií, které jsou přitom považovány za nejpřesnější metodu měření spánku.

Kromě toho může obsesivní snaha o dokonalá data vyvolávat stres a úzkost, což má na spánek negativní dopad.

I když orthosomnie není klasifikována jako nemoc, může negativně ovlivnit spánek. Lidé, kteří používají spánkové trackery, by proto měli zvážit kroky, jak jí předcházet nebo ji řešit.

Důležité je uvědomit si, že data ze zařízení nejsou dokonalá a neposkytují kompletní obraz spánku. Zejména u lidí s problémy se spánkem může lékař nebo specialista nabídnout důležitý kontext a interpretaci.

Pro zlepšení spánku je vhodné zaměřit se na ověřené postupy. Patří mezi ně dodržování pravidelného spánkového režimu, omezení používání elektroniky před spaním a vytvoření klidného prostředí v ložnici. Důležitá je také práce se stresem a úzkostí, které mohou spánkové problémy vyvolávat nebo zhoršovat.

Pomoci může i kognitivně behaviorální terapie, která se zaměřuje na práci s myšlenkovými vzorci a návyky. Specifická forma této terapie, označovaná jako CBT I, se běžně využívá při řešení nespavosti.